Semanotus russicus ssp. russicus (Fabricius, 1776)
text: Oldřich Martínek
Tento 7-18 mm velký, zajímavě vymalovaný brouček, který jakoby vystoupil z dílny Ondřeje Sekory má severní hranici výskytu na jižním Slovensku. My jsme z jistých důvodů zvolili území Maďarské v okolí Balatonu, kde se to jalovci jen hemží, zato příslušníky místní „naturadomobrany“ zatím vidět není!
Zhruba v polovině března jsme se tedy vypravili do okolí Veszprému na lov. “Gustafovo“ Octavií jsme se spolu s Vlastou „Cihlou“ a mojí maličkostí přes noc přemístili na předem vytipovanou lokalitu. Štěstěna nám byla nakloněna a tak už po půlhodině rozlamování zasychajících zrzavých větviček se objevil první úspěch v podobě chladem ztuhlého imaga.
Je zajímavé, že živá imaga jsme vylupovali z baculatých zduřenin v rozsochách zaschlých tenkých větviček do cca 1 cm. Tento údaj jsme v odborné literatuře nikde nenašli. Protože larvy se vyvíjejí pod kůrou i silnějších větví a kmínků (lit.udává 3-7 cm,max.14cm), nařezali jsme si pár zasychajících kousků sebou. Doma vylíhlé Semanoty jsme nechali spářit a samice vyklást do připravených Juniperus-kládiček.
Za současných podzimních plískanic občas jdeme zkontrolovat náš laboratorní chov. Z dřívek se vesele sypou piliny a my se už nyní těšíme na nové „dospělce“ s rodištěm Slovanská prádelna, Plzeň, Czech Republic.