Andrion regensteinense
(Herbst, 1797)
(řád Coleoptera, čeleď Curculionidae)
Jak žije: Nosatec je výlučným monofágem na janovci metlatém (Sarothamnus scoparius). Larvální vývoj druhu probíhá v kořenových částech rostlin přes vegetační sezónu. Ve vrcholném létě se larvy kuklí v zemi a koncem léta se líhnou noví brouci, kteří ještě až do října ožírají zelené části živné rostliny. Páření a kladení vajíček probíhá potom až v jarních měsících. Sitona regensteinensis je stanovištně nenáročným druhem. Jde za živnou rostlinou na skály, zarůstající pastviny, do světlých lesů i na úhory s nálety janovce. Život mu komplikuje jen vymrzání živné rostliny, která jako atlanto-mediteránní druh špatně snáší tuhé zimy. Tam, kde se brouk vyskytuje, není obtížné ho ve správnou dobu najít prostým oklepáním janovcových větévek.
Kolik měří: cca 3 – 6 mm
Kde všude se s ním chlubí: Tento drobný nosatec je původně západomediteránním druhem (Maroko, Alžírsko, Španělsko). Ze Středomoří se rozšířil do západní Evropy a odtud se vydal na východ. Současná východní hranice jeho rozšíření probíhá Dánskem, západním Polskem, Německem a Českou republikou a dál na jih až do Itálie. Někteří autoři ho uvádějí i z Rakouska.
Kam dorazil v Česku: V České republice je brouk známý jen ze západní části Čech. Je ale zřetelně na poměrně rychlém východním tažení, takže je téměř jisté, že se jeho český areál bude tímto směrem zvětšovat. První nálezy na našem území jsou známé z 50. let 20. století z Domažlicka, odkud se postupně šířil dále k Plzni. V blízkém okolí Plzně jsme ho poprvé zjistili v roce 2004, když předtím byl postupně nalézaný na četných lokalitách na Klatovsku, Stříbrsku a Chebsku. V současnosti už překonal Plzeňskou kotlinu a zasahuje až k jihozápadnímu okraji Křivoklátska. Jeho rychlé šíření mu usnadňují už v úvodním odstavci zmíněné nízké životní nároky.
Jak ho správně určit: Mezi ostatními druhy u nás poměrně početného rodu Sitona (v Česku je potvrzeno ještě dalších 19 druhů) je S. regensteinensis nezaměnitelná zbarvením, svými dlouhými štětinkami na krovkách a tvarem těla, které je u samic v porovnání s ostatními druhy velmi bachraté. Krovky mají jen nevýrazná ramena.
Text: Stanislav Benedikt, foto: Zbyněk Kejval
