ZÁPADOČESKÁ POBOČKA

V pořadí šestnáctý již ročník započal tak, jak již dobrým zvykem v letech posledních, v pátek před víkendem slavnostním. Na deset příznivců akce dišputovalo dlouho do teplé noci při nejednom džbánku zlatého moku.

Sobotní dopoledne patřilo exkursím individuelním po blízkém okolí, jen někteří Chudenickem neuspokojení zaběhli se až dále do hvozdů šumavských, aby v závěru nestihli hlavní program přednáškový a harmonii odpoledne jinak nadmíru vydařeného svojí nekázní postihnouti dali.
Kol poledne dalších bezmála čtyřicet druhův se sjíždělo, že celkový počet účastníkův pořadatele akce slovutné nadmíru uspokojil.

Ročník ten věnován památce souputníka našeho plzeňského Zdeňka Doležala, kterému i první příspěvek věnován byl po krátké zdravici předsedy spolku. Vzpomínka ta doprovozena byla i malou, však vkusnou výstavkou z jeho díla. Pan Zdeněk, ač již deset let nám chybějící, navždy v srdcích i myslích našich zůstává. Připomínkou trvalou budiž doprovodné ilustrace na stránkách našich ohlasných.

Odborné pásmo pak začalo vstupem pana Borovce, tradičního performera chudenické slavnosti, který v příští hodině zaujal popisem roztodivných kreatur a zrůd z říše nosatců až v daleké zemi Kapské domovem. Hlasité podivy nad obrázky exotickými musel pan předseda krotit, by nebudily pozornost po ulici kolemjdoucích.

Následovaly tři vstupy krátké, kdy nejprve pan Krásenský ze spřáteleného spolku Severočeského podal výsledky výzkumu svého broukův arboreta Jezeřského, kde nejednu znamenitost zaznamenati ráčil. Poté novic přednáškový, pan Prokop, zaujal představením výsypek sokolovských, které přes nedlouhou historii výtečnou faunu broukův hostí, že mnohé slovutné a znamenité jinak lokality nejzachovalejší přírody naší před výčtem pozoruhodností závistí chřadnouti musí. Však nikoliv nadarmo přednáška tato Ráj brouků nazvána. Na konec pásma krátkých vstupů pan předseda vystoupil se souhrnem výzkumu Bělýšova, tradiční to lokality oslavence našeho.

Pásmo přednáškové pak přerušeno bylo besedou s pamětníkem, kterým nikdo menší než pan Dr. Strejček byl. Vyprávění jeho o začátcích entomologických i zážitcích osobních na jiná témata natolik poutavé bylo, že špendlík kdyby spad, ušel by nepochybně pozornosti uší všech. Zvídavé dotazy posluchačův pak nebraly konce, že průvodci besedou tou exposé ukončiti museli, by vyslyšen byl i poslední z přednášejících, kterým opět známý již performer, pan Pelikán zvaný též Kormoš ze spolku Hradeckého, byl. Pěkný cestopis jeho z kraje starodávného Hajastánu potleskem vděčným odměněn. Všem z performerů pak čestné uznání z dílny pana tajemníka uděleno.

A to už se odpoledne plodné náplní odbornou přehouplo do teplého večera, a dlužno zde dodat tradičně již teplého, kdy první ze spokojených druhův rozjížděli se k domovům. Valná část účastníkův však zůstala až do pozdních nočních hodin besedovat nad tématy nejen odbornickými a teprve v neděli dopoledne dala vale Chudenicím, však těšíce se již na ročník příští.

Ať žijí Roubanálie, ať žije věčný odkaz profesora Roubala!

Fotografie z letošních Roubanálií si můžete prohlédnout zde.

… a tady naše akce pohledem Míry Zýky.