ZÁPADOČESKÁ POBOČKA

Akce tato nezklamala účastí ani programem a byla důstojným zakončením první dekády tohoto našeho podniku. Po srazu u restaurace Stará škola, kde snad tentokrát všichni se dostavili načas, se průvod účastníků vydal vycházkovým tempem k rozhledně Bolfánek. Tady nakonec jen několik sportsmenů odhodlalo se k výstupu na věž, což nedobře svědčí o chátrajících fysických kondicích členů našeho stavu entomologického, spíše však rostoucí pohodlnost jejich s věkem přibývajícím bude této nečinnosti hlavní příčinou.

Poté družina cestou dolů zastavila se na hřbitově chudenickém, kde postupně splynula s neméně početnou suitou Roubalových potomků a jejich příslušníků rodinných a takto svorně jsme vzdali hold oslavenci u jeho hrobu právě 40 let po jeho úmrtí. Keramickou bustu zdařilou, která od nyní zdobí rov Roubalův, odhalil jeden z přítomných vnuků – pan Jan Velkoborský. Podoba jeho s dědem je, jak ze snímků dole patrno, natolik silná, že některé dámy omdlévaly v pomyšlení, že sám oslavenec snad dostavil se krátce mezi nás z říše Hádovy.

Po chutném obědě ve Staré škole, kde většina dala před kuřecím přednost dančí svíčkové, pokračovala slavnost shromážděním v jídelně starého zámku chudenického. Hostů zde sešlo se bezmála sedmdesát, takže prostora byť honosná a rozlohou uzpůsobena dávným slavnostem šlechticův, takřka zájemce pojmouti nestačila. Zde pak krátce pohovořili za obec entomologickou pan Stanislav Benedikt, po něm pan Marcel Hájek jako hlavní iniciátor zhotovení bust a nakonec jako již tradičně vzdal chudenickému rodáku hold starosta městyse pan David Klíma. Bustu bronzovou umístěnou v expozici muzejní pak odhalil další z vnuků – pan Dušan Thomes. Skromné pohoštění poté čekalo na účastníky v podobě výtečných koláčů krajových, jichž lahodnou chuť mnohý nahlas pochválil. Pak už následovalo rozloučení s rodinou Roubalovou a přesun do hospody Stará škola, kde v salonku jen pro akci vyhrazeném proběhl až do pozdně nočních hodin program odbornický přesně dle proposic.

Po krátkém úvodu a nezbytném přípitku za hlasitého sborového Vivat Roubal! vyslechli účastníci přednášku pana Romana Borovce zasvěcenou odhalení příčin neobvyklé úspěšnosti nosatců v říši živočišné. Přednáška ta, ač vysoce odbornická, byla bravurně pojata, by i nepříliš v oboru zdatným sportsmenům či úplným laikům přinesla zážitek a odměněna byla na závěr bouřlivým potleskem. Poučením hlavním z performance této jest, že délka a zakřivení nosu jest v přímé úměře ku úspěchu života.

V mezičase k přednášce další byly přítomným promítnuty authentické filmové snímky z různých období Roubalových, poskytnuté rodinou, kde na plátně jsme se přenesli do Báňské Bystřice let třicátých a Prahy let šedesátých a samotného profesora v různých situacích zříti mohli. Následovalo slavnostní vyhlášení první z vypsaných soutěží o nejlepší oděv dobový, kde pan Václav Benedikt triumfoval převlekem za cestovatele Emila Holuba a po zásluze cenu v podobě kvalitního sklepávadla z dílny Zámečnictví Doležal, Plzeň-Božkov si odnesl. S malým pochopením u přítomných dam setkala se výzva pana Borovce, takto člena hodnotící komis, aby své dobové spodní prádlo předvedly a výsledky tak v poslední chvíli zvrátit mohly.

Druhá přednáška pana Roberta Stejskala o bohatství znojemské klenotnice přírodní setkala se rovněž s mimořádným ohlasem, když hned poté řada přítomných plánovala své výlety příští k poznání tohoto kraje z pohledu osobního a jala se na přednášejícím vyzvídat přesné lokality výskytu hmyzův ceněných.

Po ní vyhlášeny byly výsledky druhé soutěže o nejprapodivnější pomůcku entomologickou, kde vítězství si se svojí středověkou optickou soustavou ku hmyzův pozorování odnesl pan Karel Schön. Odměnou byla mu kromě potlesku svorného smýkací síť, jíž nerezová kostra z dílny Zámečnictví Doležal, Plzeň-Božkov zkompletována byla praktickým pytlem zhotoveným na zakázku v krejčovské dílně Nítěnka paní Raisové z Plzně-Slovan. Teprve nyní těm, kdož soutěží se z pohodlnosti sobě vlastní nezúčastnili, došla tragická jejich nečinnost a nezřídka i lítostivé lamentování zaslechnouti možno bylo.

Třetí přednáška pana Pavla Krásenského odhalila pak nemálo z mistrovství proslulého fotografa živého mikrosvěta. Odměněna byla nejen zaslouženým aplausem, ale především mimořádným zájmem některých přítomných o další taje Mistrových úspěchů, kteří jej nechtěli z pomyslného pódia dlouho pustit a utvořiv kolem něho hlouček dychtivý, snažili se do poslední chvíle využít přítomnosti jeho a další moudra fotografická z něj vymámiti, což se jim nejednou i podařilo.

Program přednáškový pak doplněn byl několika humornými vystoupeními kolegů agilnějších, která zdařile přispěla k dobré náladě všeobecné. Tak pan Borovec přednesl svůj épos chvály kolegů oblíbených, pan Bezděčka představil humornou přednášku k objevu prakomárů na Moravě a na četná přání zopakoval i starší svoji studii k vývoji přírodníka.

K všeobecné potěše byli pak přítomní odměněni bez rozdílu zásluh vkusnou plaketou účastnickou s humorným motivem z pera pana Zbyňka Kejvala a praktickým hrníčkem s obrázkem oslavence, které v počtu 30 kusů na slavnost vlastním nákladem věnoval pan Stanislav Urban.

A pak už se jako obvykle diskutovalo o tématech odborných i společenských, a tentokráte až dlouho do noci, když zásluhu na všeobecné pohodě možno v míře nemalé přičíst skvělému moku kouteckému a s přibývajícím časem kupodivu stále svižnější obsluze hospodské.

Po noclehu v praktických prostorách přímo v patře nad síní hodovní se v neděli dopoledne spokojení účastníci rozjeli do svých domovů, když někteří stačili ještě některé ze skvostů hmyzových sobě v místních lokalitách přírodních pochytati.

Zvláštní události: Odhalení dvou bust z dílny manželů Sládkových k poctě Velikána určilo první část programu a bylo důstojným završením tříleté celebrace památky jeho. Při té příležitosti nečekané, však milé setkání hromadné Roubalových potomků a jejich rozvětvených rodin se uskutečnilo, kteří teprve u rovu oslavence nezřídka prvně v životě se setkali a došlo tak k řadě dojemných situací, kdy početné zvláště ženské osazenstvo nejednu slzu uronilo. Suita Roubalova čítající bezmála třicet hlav se po slavnosti zámecké pak společně vytratila a osud další její jest nám už neznámý, když předpokládáme ale vřelé a dlouhé oslavy tohoto jejich setkání v některém z místních zařízení restauračních.

V části druhé odbornické události byly popsány dostatečně již výše. Bylo jich přemnoho a vesměs milých, že snad nikdo nemohl vraceti se domů byv neuspokojen. Potěšila určitě i přítomnost několika kolegův ze vzdálené Moravy, která i do příštích ročníků zůstává vítána.

Účastníci abecedně: Andrš Zdeněk, Andršová Hana, Bednařík Michal, Benedikt Standa, Benedikt Vašek, Benediktová Jana, Bezděčka Pavel, Bezděčková Klára, Borovec Roman, Bošek Dušan, Čížek Petr, Doležel Karel, Dongres Vašek, Dvořák Libor, Hájek Marcel, Hanzlík Vašek, Hodek Pepa, Kantner Franta, Kejval Zbyněk, Krásenský Pavel, Kresl Petr, Krošlák Pepa, Lahoda Jirka, Maňák Zdeněk, Mantič Marion, Ouda Michal, Pávek Jirka, Plecháč Jirka, Prokop Jirka, Putz Milan, Raisová Jitka, Ryšánek Jarda, Sieber Arnošt, Schön Karel, Sladký Jirka, Sladký Petr, Stejskal Robert, Sýkora Karel, Sýkorová Marie, Šilha Vašek, Těťál Ivo, Trmal Tonda, Týr Vašek, Urban Standa, Zbuzek Bořek, Zbuzková Helena.

Fotografie z Roubanálií si můžete prohlédnout zde.