ZÁPADOČESKÁ POBOČKA

Česká společnost entomologická

Historie nové Velikánovy eksposice chudenické v obrazech

Pavel Bezděčka

Fše počalo na minuloročních Roubanáliích, item v srpenci 2008. V neděli kol poledního jsme se s Klárkou vydali ku prohlídce Velikánovy historické eksposice na zdejším zámku. To ale byl zážitek! Nadšení i utrpení cloumalo našimi muzejnickými nitry i svršky. Tolik zajímavého i strašného v jedné chodbě . Ten zmatek, chaos i děs pro řadového touristu, jenž touto chodbou prošel! Vyptal jsem si z vitríny klobouk Velikánův, nasadil a ...... vize se dostavila. Co vize! Osvícení to bylo!!!

Měl jsem jasno, eksposice se musí zmjenit, přestavjet, vyčistit, doplnit! Bylo to jasné jak facka. Vrátil jsem klobouk a do své vize zasvjetil Klárku. Ihned se nadchla. „Jdeme do toho,“ zavelela!

Ubjehlo pár dnů a naši již společnou vizi jsme předložili přetsedovi a tajemňýkovi pobočky. Pan tajemňýk se pro myšlenku nadchl jen ji vyslechl a pan přetseda se hluboce zamyslel. Tzn. – bylo rozhodnuto.

V zimje jsme to U dvou ševců upřesnili. Rozvinuli. Svinuli. Rozdělili si úkoly. A bylo jasno. Tedy pro nás. Co na to obec (pro kterou jsme připravili roli investora) a zámek (na ten jsme zase naložili práce stavební, tesařské, sklenářské a úklidové), to jsme netušili. Ale to bylo vedlejší, neb my byli připraveni na fše :-))).

V březnu (26.3.2009) jsme vyrazili na spanilou jízdu do rodiště Velikánova. Žádní hrdinové, vjeřte. Spíše malinko ostýchaví prosebníci jsme byli. I plán jsme mjeli, jak jednat. Jak chválit a neurazit. Jak se šmajchlovat.

Pak jsme zasedli. Starosta, správcová zámku a naše delegace. Úvodní zdvořilosti a přetstavování. Potom mne pan tajemňýk požádal, bych to hlavní vysypal. Nemjel to chtít. Jsem rázem zapomjel na fšechny plány a na chudáka starostu jsem vybalil, že stará eksposice Velikánova jest hrozná, strašná a mizerná. A že se s tím musí něco udělat.

Jajajaj, to byla trefa do černého! Starosta se zarazil a chvíli lapal po dechu. Ale je to skvjelej chlap a přenesl se hladce přes ty mé invektivy. Pouze, trošku rozechvěle, nám sdělil, že ta strašná, hrozná a mizerná eksposice jest jeho dílem, když před lety byl pracovníkem zámku a muzeum mjel na starosti.

Nu vjeřte, krve by se v ten moment v naší delegaci nikdo nedořezal ani omylem. Leč paní zámkusprávcová se řehtala a radostně přitakávala, že to tak prostě jest a bylo by dobře to zmjenit. Její veselí a starostova schopnost nenasírati se prkotinami posunula naše jednání ku prospjechu a vjeřte či ne, bjehem pár minut bylo rozhodnuto. Bylo to k neuvjeření, ale naše vize byla naprosto vyslyšena. Item byly rozděleny úkoly takto:

Obec zaplatí tvorbu tekstových tabulí. Zámek zajistí veškeré technické práce a spřístupní nám depositář s dalšími Velikánovými materiály. Pobočka zajistí libreto nové eksposice, další entomopomůcky, ukázkové krabice s hmyzem, teksty a grafiku tabulí, popisky, a hlavně provede instalaci. Nu, musím uznat, že z Chudenic jsme odjížděli ve značné euforii.

V červnu (1.6.2009) jsme ve stejné delegační sestavě (přetseda, tajemňýk a Bezděčci) jeli do Chudenic na kontrolní den. S radostí jsme procházeli výstavní síní, jež byla ve stavu totálního rozbombardování. Bylo totiž jasno, že dohoda se plní a že naše dosavadní práce nepřijde v niveč nebo jinam. Byla to, lidi, velká fzpruha.

Potom se už fše rozjelo. Já vytvořil návrh libreta nové eksposice a společnými silami jsme jej všichni doladili. Potom jsme, přetseda, tajemňýk a já, psali teksty, až se z nás kouřilo. Klárka opravovala překlepy a vylepšovala naše jazykové neschopnosti. Jitka fotila. Další kolegové rvali útroby svých sbírek potažmo listovali svými fotoalby. Grafik Olda ve Starém Mjestě makal, až se z něj kouřilo a zatěžoval svá játra alkeholem, neb jen tak překonával hrůzu z našich neustále se měnících požadavků.

Přišel srpenec a fše spjelo k uzávjeru. V neděli 16.8.2009 jsme se setkali opjet v Chudenicích. Vrcholové družstvo ve složení Klárka, Jitka, přetseda, tajemňýk a já jsme se pustili do instalace nové eksposice. Vše bježelo jak na drátkách a pranic nás nezaskočilo. Ani navrtání elektrického kabelu pod omítkou a tedy výpadek proudu na celém zámku. Byli jsme prostě sehraný team. O týden později doplnili další drobnosti do vitrín pan tajemňýk s Jitkou a poslední doladění jsme (opět celý vrcholový team) dokončili dvje hodiny před vernisáží, tedy v poledne 29.8.2009. A potom to nastalo.

Konec záznamu.