ZÁPADOČESKÁ POBOČKA

Česká společnost entomologická

12. Roubanálie (31.8.–1.9.2013)

Akce ta započala již v pátečním podvečeru v milé Staré škole, kam postupně se sjížděli především účastníci z dalekých krajů moravských, vítáni vřele panem předsedou. Večer proběhl ve znamení výměny nových zkušeností odbornických a veselých zážitků, kterých každý měl v nabídce dostatek.

Sobota, stejně jakož i v předchozím ročníku, obešla se bez okázalých oslav k poctě koryfeje našeho a měla spíše pracovní charakter. V dopoledních hodinách sešli se nejvěrnější druhové při úpatí kopce bělýšovského ku zdolání jeho, přitom ale ne toliko turisticky, nýbrž při soustavném průzkumu pokladů jeho přírodních. A méně těch tentokrát bylo než v letech minulých, k čemuž zajisté nevlídné vedro a sucho, které přes léto v našich krajích panovalo, nemálo přispělo. Neúspěch ten však nikterak nepokazil dobrou náladu průzkumníkův, když počasí vlídné při pochodu přálo a všichni se v čas předem domluvený na návsi Slatiny v pořádku sešli. Odtud koňmo přemístila se ekipa přímo k rovu Roubala na hřbitově chudenickém, kde přednesem úryvku z práce jeho „K ubývání nebo vymizení některých brouků v RČS“ vzpomněla památku velké osobnosti entomologie české a československé.

Po příchodu do restaurantu Stará škola, kde další část účastníkův, takto dámy a sportsmeni, již netrpělivě náš příchod očekávala, zasedli jsme společně ku obědu, když zvláště guláš kančí z nedávno střeleného divočáka byl strávníky s povděkem kvitován. Milé překvapení pak čekalo v bohaté nabídce piv domácího pivovaru, že nikdo nemohl býti nespokojen.

Pečlivá organisace dne zajistila včasné zahájení přednáškového odpoledne, které po krátkém proslovu předsedy zahájil pan Krásenský z Chomutova. V presentaci své odkryl mnohá z tajemství soužití broukův mravcomilných a jich hostitelů, ovšem ne vždy v míru konaných. Krásné obrázky, pořízené převážně přímo v terrainu při uplatnění nemalé trpělivosti a talentu pozorovatele, doprovodily skvěle vystoupení, přičemž mnohé živočichy vyfotografované bylo uzříti možno vůbec poprvé pro většinu posluchačův. Pěkná ta přednáška byla, jak už dobrým zvykem, odměněna vděčným potleskem.

Po krátké přestávce pak předsedající pan Benedikt z Plzně odkryl některé zajímavosti fauny nosatcovitých památného údolí řeky Střely, kam celé už generace plzeňských entomologův přemnohé exkurse podnikly, a kde stále co nového objevovati zůstává. Přednáška natolik inspirovala posluchače, že někteří se již předem s podobným příspěvkem do příštích ročníků hlásili, což bylo s povděkem přijato.

Poslední presentací pak bylo podání pana Bezděčky Jihlavského o jeho cestě do Peru, kam s chotí Klárou zamířili poznat krásy tajuplné nacionálního parku Manú, takto veřejnosti laické zapovězeného. Mnohé obrázky doprovodily vyprávění a též zvuky pralesa posluchačům dopřány byly prostřednictvím důmyslného zařízení akustického. Třeba dodati, že exkurs ten byl charakteru velmi dobrodružného a odvaha účastníkův obou byla užaslými posluchači obdivnými pohledy oceněna. Po strhujícím vyprávění o cestě strastiplné při setkávání se s početnými živočichy tamními, ne vždy s člověkem v přízni, a čelení mnohým nebezpečenstvům záludným, gratulace ku šťastnému návratu do domoviny slyšet byly ze všech stran auditoria. K neuvěření pak, že cesta ta obešla se kromě tržné rány na čele pana Bezděčky, způsobené zákeřným výbuchem, jinak zcela bez zranění a jiných trvalých následků. Aplaus vstoje ke konci presentace pak nebral koncův.

A to se již účastníci, dobře naladěni předchozím programem a ovšem i chutnými pokrmy a nápoji především, těšili na vyvrcholení celého vydařeného dne, kterým avisovaná performance divadelní v podání ochotnického spolku Veselá smrtnička býti měla. Když pak spolek na jevišti rozehrál svůj kus s rozverným názvem „Bordelkupa aneb Kterak Roubal k zásadnímu rozhodnutí dospěl“ nebylo mnohé repliky hercův pro smích nadšeného publika možno slyšeti. Umělecký zážitek i pobavení byly bouřlivým potleskem a mnohými žádostmi o opakování oceněny. Autorem scénáře a režisérem panem Bezděčkou slíbeno bylo volné pokračování v příštím ročníku, což nakonec většinu uspokojilo a diváci se v klidu opět usadili ku stolům hodovním, kde pak dlouho přes půlnoc pokračovaly diskuse odbornické, než se poslední z hostí na lože odebrali.

Neděle pak jako obvykle po společné snídani vyhrazena individuálním programům účastníkův, kteří postupně opouštěli společnost svornou uspokojit své potřeby odbornické v kraji chudenickém i v místech přilehlých jejich cestám k domovům.

V závěru konstatován byl záměr prodloužit od příštích ročníků setkání chudenické již od pátečního večera pro všechny, což přijato bylo s nadšeným souhlasem.

Zvláštní události: Tak jako i v loňském ročníku vrcholem se stala podvečerní performance divadelní, již výše zmíněná. A stejně jako v ročníku předchozím účast početné ekipy bratrské z východních krajů moravských i letos pořadatelům srdce rozehřála.

Účastníci abecedně: Benedikt Stanislav, Benedikt Václav, Bezděčka Pavel, Bezděčková Klára, Čížek Petr, Doležal Stanislav, Dongres Václav, Ezer Eduard, Holly Ferdinand, Kejval Zbyněk, Konvička Ondřej, Krásenský Pavel & Pavel jr., Krátký Jiří, Raisová Jitka, Ryšánek Jaroslav s chotí, Schön Karel, Sieber Arnošt, Sitek Tomáš, Sladký Jiří, Sladký Petr & Petr jr., Šilha Václav s chotí, Těťál Ivo, Trávníček Dušan, Trmal Antonín, Týr Václav s chotí, Urban Stanislav, Vávra Jiří.