Kterak jsme společně s arachnofóbní Jitkou prožili arachnologické dny na Třebíčsku

Když jsme počátkem jara obdrželi od Pavla Bezděčky pozvánku k účasti na 1.ročníku zoologického semináře s názvem „Po stopách Vladimíra Šilhavého“ s podtitulem „arachnologické dny“ a já na to, že bychom tam neměli chybět, pojala Jitka podezření, že se jí chci asi zbavit, neboť ona pavouky tak nějak nerada. Leč přesvědčil jsem ji, že jde o normální terénní víkend, na kterém uvidíme určitě spoustu pěkných kytek a hmyzu též a pavouci nám mohou zůstat ukradení. Když se později k účasti přidali také plzenští muzejníci Ivana Hradská a Ivo Těťál, vyrazili jsme v pátek 26. června společně s nimi.

Již skoro týden s malými přestávkami pršelo a také předpověď na víkend neslibovala mnoho pěkného na obloze. Což se bohužel potvrdilo měrou vrchovatou. V pátek byl zpočátku pěkný hic, jak jsme se ale blížili k cíli, mraky houstly a po dojezdu jsme nakonec museli vyčkat v autě, než se lijavec změnil alespoň v silný déšť, za kterého jsme se urychleně přesunuli pod střechu ekologického centra Chaloupky, našeho víkendového útočiště. Pěkně to začíná, pomyslil jsem si utěšen představou, že dva dny se nakonec dají strávit i tlacháním u piva a vína a obojího bude jistě dostatek.

Z převahy arachnologů na akci jsme měli trochu obavy. Osobně známe jen Ivanu a ta je celkem normální, ale co když je to výjimka? Naštěstí se naše obavy nepotvrdily. Všichni byli sympatičtí, žádní pavouci, jejich zaměření nám nedalo příležitost pozorovat nějaké neobvyklé chování, např. pletení sítí. Dokonce ani dámy-pavoukářky neštrikovaly.

První večer se odehrál ve znamení přednáškového cyklu, kde jsme se od Pavla Bezděčky dozvěděli, kdo byl pan Šilhavý (*1913 +1984, profesí civilní lékař na Třebíčsku, jinak muzikant a malíř, pro nás především ale myrmekolog a arachnolog regionálního významu, ovšem také opilionolog, tedy znalec sekáčů, tady významu takřka světového!, prostě každým coulem zajímavá renesanční osobnost (více zde → Bezděčka P. 2008: Vzpomínka na Vladimíra Šilhavého. Acta Rerum Naturalium 5: 259–266) a od Vaška Křivana a poté i Aleše Jelínka, spoluorganizátorů tohoto podniku, něco o přírodních, zvláště broučích a pavoučích pozoruhodnostech širšího Třebíčska a Jihlavska.

V sobotu ráno bylo po nočním lijáku sice všechno promočené, zatím ale nepršelo. Bylo rozhodnuto, že se přesuneme na jihovýchod pod Třebíč, kde navštívíme drobné stepní lokalitky v komplexu polí, tzv. kázky, asi podle toho, že pro soukromě lopotící se rolníky znamenaly v krajině potíž pro svůj kamenitý až skalnatý povrch, takový kaz v krajině, který nebyl dobrý na nic jiného než pastvu všelijakého dobytka. Teď jsme se tam tedy vydali popást my, konkrétně do okolí obce Ptáčov. Kázky jsou docela pohledné bezlesé lokalitky xerotermního charakteru. Geologický podklad je tu ale kyselý a málo výhřevný, což značně limituje výskyt opravdu teplomilných rostlin. Z nich se tu vzácně vyskytuje například koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a celkem hojně i pelyněk ladní (Artemisia campestris). Jináč tu převažují rostliny spíše semixerotermní až mezofilní, třeba janovec, pupava bezlodyžná, kručinka barvířská, hvozdík kropenatý, pavinec horský, šedivka šedá, smolnička obecná a mnohé další. Za lepšího počasí by tu lovy byly jistě zajímavé. Teď, když vše bylo nasáklé jak houba a smýkat se nedalo kvůli důkladně osprchované vegetaci, zbývalo jen zavrtat se do země a něco vyšťourat. K našemu překvapení se nám s kolegou nosatečkářem Robertem Stejskalem z NP Podyjí podařilo vyšťourat dva kousky vzácného stepního nosatce Pseudocleonus grammicus, oligofágně vázaného na různé složnokvěté rostliny, ovšem s preferencí pupavy bezlodyžné (Carlina acaulis), na které byl i tady. Tenhle brouček je opravdu velmi cennou složkou naší stepní zvířeny. Nálezů z České republiky není mnoho a jsou omezené výhradně jen na stepní lokality jižní Moravy. S jedinou výjimkou ovšem, když byl před časem doložený i z Toužínských strání u Dačic, tedy už v Čechách, těsně před moravskou hranicí. Mnohem hojněji se tu s ním vyskytoval další velký nosatec Larinus brevis. Na oba krasavce se podívejte na přiložených obrázcích.

Z kázků jsme se odpoledne přesunuli nad Dalešickou přehradu, kde se na jejím jižním břehu v blízkosti obce Plešice zachoval zajímavý komplex přirozených listnatých lesů s převahou dubohabřin přecházející ale na jižních expozicích až do lesostepních teplomilných doubrav. Tady už brouci padali, dalo se prosívat, smýkat i sklepávat. Nejzajímavějším zjištěním pro nás broukaře byl hojný výskyt nosatečka Barypeithes vallestris, česko-moravského endemita. Lokalita je důležitým doplňkem do mozaiky jeho doloženého výskytu na Moravě, protože na jih od Brna je známý jen výjimečně. Fotografii broučka ale nenabízím. Na ty jeho 3 mm je naše makro nedostatečné. Z kytek tu stála za zmínku velmi vzácná večernice lesní (Hesperis sylvestris), dole se mrkněte, jak ji Jitka vyfotila. Další lokalitu už jsme nestihli, protože přišly první blesky a tak se jelo do Chaloupek.

Tady pokračovaly přednášky i druhý večer, nejpoutavější bylo určitě zasvěcené povídání Pavla Bezděčky o našich sekáčích. Po jeho přednášce někteří účastníci k těmto ošklivým zvířátkům pojali neskrývané sympatie a nadšeně slibovali svoje příští aktivity v zájmu navýšení poznatků o životě a rozšíření těchto obludek. Hlavně, aby jim to vydrželo…

V neděli ráno pršelo stejně jako celou noc. Rozhodli jsme se tedy popojet opět k jihovýchodu, kde snad tolik zle nebude. Navštívili jsme skalnaté stráně v okolí obce Vladislav, kde se počasí opravdu trochu zklidnilo, takže jsme mohli z aut ven. Místa jsou to velmi pěkná a já opět litoval, že počasí nevychází a sběrací aktivity jsou tak značně omezené. Na stráních je vegetace podobná kázkům z předchozího dne, přece jen je tu ale o chloupek „xerotermněji“. Aby ne, když sklony svahů jsou tu o poznání dramatičtější. A tak se tu kromě hojného pelyňku ladního vyskytuje třeba i smil písečný (Helichrysum arenarium), známý jinak hlavně z teplých písčitých lokalit. Smýkat se zpočátku znovu nedalo, takže jsem vytáhnul prosívadlo. Výsledkem jsou dva vcelku cenné nálezy nosatců: Ceutorhynchus canaliculatus, monofág na šedivce šedé (Berteroa incana), který tady zřejmě žije na svojí severozápadní výspě v rámci České republiky a potom poměrně hojně terikolní Trachyphloeus rectus, na Moravě známý právě jen ze skalnatých údolí hluboko zaříznutých toků v jihozápadní části území. Při úpatí jedné ze strání jsme nafotili početnou kolonii velmi vzácné divizny ozdobné (Verbascum speciosum), která tu má ale nepochybně druhotný výskyt. A pak už se jelo domů, doba pokročila, před námi byla tříhodinová cesta do Plzně a navíc se blížila další mračna…

Přes nevydařené počasí jsme odjížděli spokojeni. Zážitků dost a samé pěkné, poděkování patří i všem organizátorům akce. Strava skromná leč chutná, pivo Hostan znojemské provenience bylo sice nepitelné, brzo ho ale nahradilo víno dovezené ze sklepů odtamtéž a to už Moraváci umějí přece jen lépe. Výběr lokalit reprezentativní.

Krátká exkurze nám přiblížila pro nás západočeské entomology poměrně málo známý kout České republiky, území na okraji Českomoravské vrchoviny, kde by většina z nás asi štěstí nehledala a tak by se kraji cestou do atraktivnějších končin jižní Moravy obloukem vyhnula. Moje krátké povídání a Jitčiny fotografie vás snad přesvědčí, že by to byla chyba. Mimochodem, Jitka se za ten krátký víkend s pavouky natolik skamarádila, že přestala ometat pavučiny v bytě :-)



Vítá Vás Ekologické centrum Chaloupky
Chaloupky

Plzenští na třebíčském kázku. Ten zadek je můj.

Kázky

Takto se loví Pseudocleonus grammicus. Rukavice nezbytné!

Lov

Fešák Larinus Brevis

Larinus brevis

Ještě větší fešák a podstatně vzácnější brouk Pseudocleonus grammicus

Pseudocleonus grammicus

Dubohabřina nad Dalešickou přehradou

dubohabřina
Staré duby tu pěkně dotvářejí interiér lesa
doubrava

Večernice lesní (Hesperis sylvestris) je v ČR vzácná bylina

Večernice lesní
Hoši v akci. Takto loví svoje mravence a sekáče Pavel Bezděčka
Pavel Bezděčka

Mezi pavoukáři je kupodivu dost mladých a pohledných pavoučic. Tady jim starší a zkušenější kolegové ochotně předávají rozumy

Pavoučice
Bojová porada před výjezdem do terénu
Porada
Stepní lokalitky u Vladislavi. Konečně přestalo pršet.
Step
Na první pohled se pavoukáři v terénu od entomologů příliš neodlišují
Pavoukáři
Vrtání ve stepkách nad Vladislaví
Step
Cteniopus sulphureus s osobní nádržkou na vodu
Cteniopus sulphureus
Divizna ozdobná (Verbascum speciosum) je u Vladislavi dozajista zavlečená,   ale zdobí to tu krásně.
Divizna
Účastníci zájezdu
Účastníci zájezdu